Po prázdninách se nám tady objevily nové tváře, tak doufejme, že vydrží, a že navýší počet čajomilů v Aši :)

Tématem byly tentokrát čaje z Vietnamu. Ochutnali jsme čaje zelené i černé a také jeden Pu-Erh. Ukázali jsme si rozdíl mezi přípravou čaje tzv. "po vietnamsku" a "po čínsku". 

Já osobně moc (speciálně zelené) vietnamské čaje nemusím, jsou trpké a hořké - ale pan Nepustil nám dokázal, že nezáleží jen na výběru čaje, ale také na způsobu jeho přípravy. Že čaj zalitý vroucí vodou a louhovaný... no skoro do nekonečna, chutná úplně jinak, než ten stejný zalitý vodou zchladlou a louhovaný jen krátce. (druhý zmiňovaný, se dokonce dá i vypít :\ )

Černé čaje mně příjemně překvapily. Nečekala jsem, že budou tak jemné a chutné. A moc dobré a zajímavé byly také ovoněné čaje - jasmínový a velmi vzácný lotosový čaj.

Zato úplně jiná situace byla u Pu-erhu. Bohužel- jak už to u lisovaných čajů bývá, chutnal po všem možném na co si vzpomenete. Od listí nebo hlíny, přes mokré seno a hnilobu až po sklenářský kyt a nebo jakousi fermež. No prostě lahoda :D

Naštěstí paní Jana N. donesla dobrou domácí buchtu, tak jsme si spravili chuť, a tímto děkujeme :)

Měli jsme možnost prohlédnout si ručně tkané textilní doplňky, co si pan Nepustil dovezl přímo z Vietnamu, a také srovnávací fotografie různých národnostních menšin, kterých je ve Vietnamu ... no, víc než dost :)